Linus, irský vlkodav
Psí kluci

Linus

Dnes je to přesně rok od prvního článku a založení blogu… Chtělo by se mi psát něco hezkého, pozitivního, ale život často pozitivní není…. a rozhodně není fér.

Rok, dva měsíce a šest dní po ztrátě Orffa nás opustila i naše velká láska Linus.

Můj vysněný vlkodav, můj první, můj milovaný…. Náš kluk, naše dítě, naše černé štěňátko…. a další obrovská krvácející díra v srdci.

Linus, Linoušek, Linusák, Susík, Susínek, Hekoník, Hekoslav, Prudoslav, Prudín, Lama…

Nemám slov.

Nemám jak popsat tu obrovskou bolest, smutek a prázdnotu, která nám zůstala…

Ach, Susínku, lásko …


Linus

2 komentáře

  • Regina

    …a to je život. 🙁 Neumím chlácholit a říkat, jak čas uzdravuje a tiší bolet – to přeci všichni víme, že čas pomáhá. Ale zapomenout? Nejde.
    Ne každý živý tvor je tak milovaný, jako byl váš Linus. Měl obrovské štěstí.
    Kéž bychom my všichni byli takto milováni a zanechali stopy v těch, kterým jednou budeme chybět.
    Držte se.

  • Lucie Maniak

    Nevim, co napsat… 😔😔 Ten prazdny dum a prazdne srdce se neda popsat… Az cas to trochu zmirni… Ale nikdy uz nic nebude jako driv… 💔💔💔

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *