Punainen Talo - Červený Dům
Rekonstrukce

Rekonstrukce

Červenec 2013

Hurá! Jde se na to….

Něco takového jsme si asi tehdy mysleli, plni nadšení a energie….no, vydrželo nám to dlouho, ale takhle zpětně po letech musím říct, že i přes množství informací a realistický postoj k rekonstrukci, jsme stejně byli celkem naivní 😁

Dům jsme kupovali s představou, že zatím půjde o letní bydlení. Že každé léto dorazíme, uděláme nějakou práci a časem přesídlíme úplně. Ač se může z fotografií zdát, že byl dům ve špatném stavu, ve skutečnosti rozhodně nebyl.

Abych to vysvětlila…dlouhé roky jsem trávila projížděním inzerátů realitek, blogů o renovacích, a vůbec zjišťováním informací o starých dřevostavbách. Když toho člověk zhlédne dostatečné množství, pochopí, že určité věci se prostě na těchto domech musí vyměnit, bez ohledu na to, jak dobře se o dům pečovalo. Zároveň člověk už pak ví, po jakých chybách a kritických místech koukat, a čeho se vyvarovat. Prostě…..věděla jsem, že je lepší koukat po starém domě, na kterém je „uděláno“ pokud možno co nejméně. Ač reakce okolí byla, proč nehledáme něco, kde je alespoň koupelna apod. věděli jsme, že je lepší koupit dům, kde se nikdo ještě nepokoušel o modernizaci.

Problémem starých dřevostaveb, které prošly v posledních dekádách renovací, je ten, že se absolutně nedá věřit provedení prací a výběru materiálů. V osmdesátých letech (ale i dříve…a i později) přišel boom plastu a „moderních“ izolací (ahoj, skelná vato!), což jsou materiály, které absolutně nejdou dohromady s dřevěnou konstrukcí domu. Dřevostavba potřebuje dýchat. Ovšem lidé chtějí mít na výběr, a když je v nabídce něco nového, superizolujícího, co člověka odizoluje nejen od mrazu, ale i od té trapné zastaralé doby a domů, co vypadají jako muzeum, pak je jasno….a na dřevěné stěny se dává folie a polystyren. Do podlah skelná vata a plastová folie. A protože staletími prověřená architektura přeci není funkční, není potřeba nechávat domy viset ve vzduchu. Proč dům nepodlít betonem, když máme možnost… A když nemáme, stačí navozit hlínu a vzduchovou vrstvu pod domem zasypat…z hlíny přeci nikdy nejde vlhkost do podlahy… K tomu ještě vyřezat větší okna, stará okna spálit, a ideálně vyměnit i dveře…. Pokud nejsou finance, stačí deska sololitu, kterou přitlučete na staré dveře, a vytvoříte tak moderní vzhled.

Představa, že všechny tyhle vrstvy člověk musí nejprve odstranit (nejspíš několik měsíců práce), aby pak zjistil, že kostra domu je komplet shnilá a prolezlá houbou…….no fuj. Ne, děkujeme.

Když kupujete holé staré zdi, alespoň víte, že tam ty zdi ještě jsou. Se skelnou vatou v podlaze jsme nicméně tu čest měli 😂

Nicméně, aby člověk mohl začít něco dělat na domě, musí se nejdříve prosekat vší tou trávou a křovím…. Jo a kopřivy jsou tu nějaké zmutované, mi málem upadly ruce 😂

Začali jsme odhalováním stěn. Na zdech se tu pro izolaci vrstvily noviny….

A pak dorazila posila….moji rodiče a teta se strejdou…takže se začalo vyklízet a likvidovat…

Náš dům bohužel drobnou renovací (respektive snahou o ni) také prošel. Naštěstí to bývalé majitele přestalo bavit dřív, než dům nenávratně zničili. Přesto nám přidělali spoustu zbytečné práce. V kuchyňské části po koupi podlaha úplně chyběla, zato se majitelé rozhodli zavozit díru hlínou. Spousta kubíků hlíny tak musela být nalopatována a vyvezena ven. V obytné místnosti podlahu vyměnili, ovšem technologií skelná vata+igelit. Takže zespod domu byla celá podlaha pokryta houbou, a skelnou vatu jsme po rozebrání podlahy prakticky ždímali. 

Na vyklízecí práce jsme naštěstí měli pomoc. Nebudu lhát, je to jedna z těch hrozných věcí, které zabírají zbytečně mnoho času. Ve více lidech šla práce od ruky a nebyla tudíž tak skličující.

Punainen Talo -  Červený Dům

Po odjezdu mých rodičů dorazili ti Pepovo. Nějaká práce se také udělala, a vybrali a objednali jsme saunu

…ale spíš se popíjelo 😂…a bohužel i dohadovalo. Ale abych nekřivdila. Můj taťka při cestě sem málem utrpěl infarkt, když autem míjeli tu spoustu opuštěných rozpadlých starých domů, které jsou ve Finsku všude kolem. Naléhal na mamku, ať mu řekne, že my takovou hrůzu nekoupili…..No neřekla…protože koupili. Jeho reakce byla dům (tu stodolu….dle jeho slov) spálit, vybetonovat placku a postavit nový. Můj strýc, který ač dělá se dřevem a miluje staré věci, byl stejného názoru. A když pak dorazili tchánovci s tím, co jsem si to vymyslela za kravinu (záměrně používám hezčí výraz), a ještě jim odtáhla syna do takové…ta da da….no, měla jsem dost….. Hnusná, tlustá a blbá jsem byla vždycky a nikdy jsem neudělala nic správně (na to už jsem si zvykla), ale aby někdo přijel ke mně domů mi nadávat a vyčítat věci…to fakt ne. Jenže člověk se asi nesmí bránit. Tím spíš ne před lidmi, kteří se rozhodli, že vás prostě nebudou mít rádi. Následovaly intriky…a hlavně nekonečné hádky. 

Byla to naše první velká krize ve vztahu. První velká, trvající několik následujících let. Reakce okolí…“No to je tím barákem, lidi maj krize, když si vymyslí takovýhle..ehm..projekty“.

Ale dům jsme nestrhli. A zůstali jsme spolu. A pokračovali v práci.

Bylo třeba vyklidit podkroví. Byly tam dvě malé místnůstky (letní pokoje), kde byly dřevěné podlahy, ale z důvodu kompletní rekonstrukce bylo třeba je odstranit. Izolace v podlaze byl prach, piliny a sláma. Normálně by bylo třeba to nalopatovat do pytlů ručně, ale podařilo se nám sehnat „vysavačové“ auto. Měsíční úmorná práce tak byla za den hotová.

Dostali jsme dokonce výraznou slevu, protože majitel auta, starší pán, byl nadšením bez sebe, že dva mladí lidé až z Čech přišli do Finska se záměrem koupit a zachránit starý dům. Musel nás prý podpořit 😁

Čímž se dostávám k zamyšlení, čím to asi je, že absolutně cizí člověk sdílí větší nadšení a potřebu pomoci, než vlastní rodina. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *