Stejně jako loni bych chtěla začít nový rok shrnutím toho starého, a doplněním informací a fotek, které se do příspěvků z minulého roku nevešly, nehodily, či na ně někdo, ehm, zapomněl…

---

Chata

Mám tu fotky z ostrova, které jsem udělala při poslední návštěvě, a které už nebylo kam zařadit…

Máme tu už trochu vylepšený spací prostor, i když lišty a celkové dokončení je odloženo na léto.

A pak zútulněný záchod, protože proč ne…… a abyste nemuseli hledat ve starých příspěvcích fotku úplně původního stavu, přikládám ji rovnou sem.

• 

• 

---

Zahrada

Přestože jsem měla velká očekávání a i naděje byly veliké, že konečně budu moct psát o zahradě, věci samozřejmě nešly dle plánu….

Důvodem jsou dva psí smradi, kteří prakticky všechno, co vyrostlo, zlikvidovali.

Nově založené záhony na dvoře vypadaly nadějně, a hrozně moc jsem se těšila na příští léto, protože můj dva roky starý záhon u kůlny za ty dvě sezony narostl úplně neskutečně. Bohužel současná situace je taková, že vůbec nemám tušení, zda příští léto něco vyroste. Trvalky rozšlapané, vyhrabané, keře okousané….jedna hortenzie chybí úplně, protože přes ni běhali tak dlouho, až ji komplet ukopli. A nakonec ukradené cedulky od jednotlivých rostlin, takže nemám tušení co je který kultivar…. Achjo.

A plevel, prosím, omluvte…. mezi odjezdy na pracovní tábor č. 2 (ostrov) nebyl čas…. (ani energie).

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

---

Fasáda

Následující informace a fotky z konce předchozího roku, které tématicky nezapadly do žádného z článků, jsou zároveň jedny z nejdůležitějších, protože se jedná o vzhled domu…

Protože se poslední roky plácáme mezi několika projekty, z nichž ani jeden jsme nebyli schopni dokončit, a protože jsme konečně ve fázi, kdy se veškerá Pepova snaha, čas a vlastně kus života, který obětoval svému zaměstnání, začíná finančně vracet, rozhodli jsme se v létě najmout pomoc pro naši rekonstrukci.

Kamarád Janne má sice znalosti a schopnosti, ale nemá k sobě žádnou pomoc. Většina prací, které jsou na domě třeba udělat, je pro dva chlapy. A protože Pepa nemá čas, já, bez ohledu na to jak moc ráda se pyšním co všechno zvládnu, nejsem chlap, a také proto, že s řemeslníky máme velmi špatnou zkušenost, rozhodli jsme se najmout nejlepšího z nejlepších.

Jestli je ve Finsku někdo, komu lze bez obav svěřit i tu nejcennější stavbu, je to Leo Lönnroth..

Chlapík v našem věku, který svou práci bere tak vážně, že je schopen týdny hledat a zkoušet různé druhy starých seker či jejich replik, než najde tu, která na nových trámech zanechá přesně tu stejnou stopu, jako je na trámech původních, tak aby nahrazené části zdi pasovaly k těm zachovalým.

Dneska už člověk musí vlastnit kostel nebo nějaký nádherný panský, či městský dům, aby Leo pracoval na projektu osobně. Nicméně lidé, které si vybral do týmu, jsou ti nejlepší.

To se samozřejmě odráží i na ceně, kterou si za svou práci účtují, a přestože žijeme s pocitem, že teď nějaké peníze máme a můžeme si ledacos dovolit, tolik peněz, aby nám Leův tým dokončil zbytek domu, bohužel stále nemáme. Rozhodli jsme se pro začátek investovat alespoň do fasády domu, co si budeme moci dovolit dál, se uvidí…

Přestože staré fasády se na domech při rekonstrukcích často mění, a samozřejmě většina lidí obalí dům do izolace, my se rozhodli starou fasádu zachovat, a pouze opravit místa, kde fasáda chybí z důvodu trámů, které jsme v začátku rekonstrukce měnili, a také vyměnit části fasády, které jsou v příliš špatném stavu.

Lea a jeho práci sleduji na sociálních sítích už roky. Co se týká odbornosti je Leo taková celebrita. Představa, že přijede k nám domů, byla proto dost stresující…

Co asi člověk s jeho schopnostmi, znalostmi, který žije zachraňováním starého, řekne na naši práci… Tady něco křivě, támhle něco jinak nepovedeného, do toho chybějící lišty a další nedodělky…..

Nicméně Leo dorazil, absolutně nic nám nevytkl, dokonce pochválil Pepu, který sekerou otesal pár trámů na kůlně, slovy: „Takhle by to většina Finů neuměla..“, a vůbec celá kůlna slavila úspěch, stejně jako velké wau v reakci na krb v domě…. No a nad chybějícími lištami a nedodělanou koupelnou jsme se jen zasmáli, protože sám Leo přiznal, že jeho vlastní koupelna mu trvala čtyři roky, a lišty ve svém domě dokončil teprve letos, po x letech…

Co se týká fasády, chtěla jsem za každou cenu zachovat sice špatnou, ale nejstarší část, protože struktura toho starého dřeva je naprosto dokonalá, nicméně Leo přišel s myšlenkou, zda by nebylo lepší celou onu část rozebrat, udělat znovu, starou metodou, a staré dřevo použít k opravě zbytku domu. Nápad to byl geniální, protože tím většina fasády bude ze starého dřeva, a jen jedna krátká stěna, a spodní část, kde se měnily trámy a kam je potřeba přidat okapnice, bude ze dřeva nového.

Strana, kterou jsme nechali celou měnit, je nejvíce vystavená slunci, a také je to strana návětrná. Přidali jsme tedy pod fasádu vrstvu dřevovláknité desky, a na rohy domu papír proti profouknutí.

Chlapíci, kteří na fasádě pracovali, byli nesmírně fajn… dozvěděli jsme se, že ty špatné části fasády byly v tak hrozném stavu proto, že dřevo bylo otočeno špatným směrem. Povrch tvoří jakési šupiny, a prkna musí být na fasádě umístěna tak, aby voda po oněch šupinách stékala, ovšem část prken na našem domě byla otočena obrácené, takže do dřeva vlastně zatékalo.

Co se týká izolace, moc nás potěšilo ujištění, že na stěnách není ani potřeba. Roubené stavby izolují skvěle samy o sobě. Důležité je zabránit profouknutí a dobře izolovat střechu.

S jedním z chlapíků jsme si pěkně zanotovali na téma výměny oken, totiž jak nová okna dům změní, a jak v kombinaci s tlustou izolací venkovních stěn okna vypadají jako by měl dům vypíchnuté oči. A také jsem se dozvěděla něco o problémech moderních finských domů…. totiž že jejich životnost je nějakých 25 let.

O tom jsem už četla velké množství článků a diskusí.

Na papíře je vše ok, dům dokonale a neprodyšně obalen, takže do stěn se nemůže dostat vlhkost. Ovšem v reálu vše funguje úplně jinak, a stačí drobná prasklina, nebo i jen hřebík zatlučený do zdi, a neprostupný povrch je narušen. Pak je jen otázkou času kdy a kolik plísně se ve stěnách/podlaze vytvoří… Proto čtu třeba i o pouhých deset let starých domech, které končí v demolici.

Představte si, že si na to berete hypotéku….. Sotva ji splatíte, můžete si vzít novou na další dům.

V kontrastu s tím tu pak jsou novostavby z masivu, který, ač dnes již lepený, nikoliv z celých klád, je jasnou ukázkou, že stará technologie funguje. Jsou to takové ty krásné katalogové domy, např. Honka, komplet bez izolace, trámy viditelné zvenčí, i zevnitř, které jsou navíc důkazem toho, že „tradičně“ neznamená „zastarale“, a že i minimalistická moderní stavba může být vyrobena tradičním způsobem.

Ach…

Ale zpět k naší fasádě..

Nechali jsme objednat dřevo v různých šířkách, tedy stejný postup jako na naší kůlně, kdy jsme si kupovali různé šířky, které jsme pak při obkládání stěn střídali, aby mezery byly různé a nepravidelné. Staré nelze vytvořit uměle, ale rozhodně je možné se trochu přiblížit originálnímu vzhledu.

Všechna prkna na fasádě domu jsou zatlučena ručně. Všechna!

Dva týdny tlukotu kladivem, ve dvou lidech, v listopadovém mrazu (-10), a nakonec i sněhu…. Prý ale pohoda. Dělají venku i v zimě, v – 30.

Shodli jsme se s Pepou, že jsou sice drazí, ale za takovou práci, dle našeho názoru, stále málo placení…. Brr.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Napojovat fasádu vertikálně je možné jen v delších kusech, popř. je možné každé jednotlivé prkno fasády zkrátit na jinou délku, a tu pak napojit. To ale znamená mnohem více práce, času a tedy peněz. Horizontální prkno ve spodní části je taková méně náročná varianta jak kusy fasády napojit a začistit. Problém s naším domem je ten, že jeho jednotlivé části jsou jinak vysoko (kamenný základ má různých částech domu různou výšku), takže začištěný spodek s okapnicí je v jednotlivých částech jinak vysoko.

S tím měl velký problém jeden z chlapíků, evidentně perfekcionista, který víceméně prohlásil, že se nemůže ani podívat na to, jak je fasáda v dlouhé zadní části domu uskočená.

Rozhodnutí vyřešit to přesně takhle jsem udělala já.

Rovinu v základu bez toho, abychom celé základy kompletně předělali, nikdy mít nebudeme, spodní část fasády tedy vždycky uskočená bude. Šlo by to však vzhledově vylepšit tím horizontálním prknem nad okapnicí. Tedy odříznout větší množství vertikálního obkladu, tak aby byl kolem dokola domu všude stejně. Jenže tím se zase bude hodně lišit ta horizontální část, tedy někde bude horizontální prkno užší, jinde výrazně šiřší. Obecně je to ale řešení, které se nejčastěji používá, protože vypadá upraveněji.

Jenže…. tohle není žádný luxusní panský dům, který by vyžadoval řešení přesná na centimetry. A upřímně, kdyby vertikální část fasády končila kolem dokola domu ve stejné výšce, ani by se mi to nelíbilo. Nemluvě o tom, že by se odřezávala další velká část původní fasády.

Kouzlo našeho domu je mimo jiné v jeho křivosti a nepřesnosti, a jakákoliv příliš rovná a pravidelná linie by mu prostě neseděla.

Takže já jsem nesmírně ráda, že je fasáda konečně hotová, že neprší na odhalené trámové zdi, a hlavně začištěná a připravená na nátěr…… juuuu…. to bude krása!

Snad na jaře…

---

A velká novinka na konec… tamtadadaaa…. Koncem roku jsme se dostali k jedné velmi milé spolupráci, a vznikla z toho celá dvojstránka v časopisu Blesk Bydlení. Číslo vyjde 19. ledna…. tak pak pěkně všichni šup šup do trafiky…

---

Přejeme vám z celého srdce co nejlepší rok, spoustu zdraví, lásky a úspěchů.