Listopad 2014

Zpět domů jsme se dostali až skoro v půlce listopadu. Hodně jsme se těšili (hlavně já), protože se blížily práce typu pokládání podlah, natírání, a další činnosti, které nejsou nijak náročné, ale zato každá drobnost je vidět a rozdíl je obrovský. 

Začali jsme s izolováním stěn dřevovláknitými deskami. Co se izolace týká, existují dva způsoby a s nimi i dva tábory lidí s rozdílným přesvědčením. Ti, kteří izolují dům zvenčí, a ti druzí, tedy i my, kteří jsme se rozhodli izolovat z vnitřní strany domu. Pokud se používá kvalitní prodyšný materiál a práce jsou provedeny správně, proudění vzduchu není ovlivněno žádnou z variant. Rozdíl je pouze v tom, co od výsledku očekáváte. 

Při izolaci zvenčí většinou nejste omezeni prostorem, je tedy možné použít mnohem větší vrstvu izolace. Obrovskou výhodou je, že máte dokonale zaizolovaný dům, uvnitř kterého můžete nechat odhalené trámové zdi. Pro izolaci lze použít dřevovláknité desky, anebo vytvořit rám, a ten pak vyplnit izolací foukanou (stejný materiál, kterým jsme izolovali podlahu, jen do stěn se používá směs, která pomalu zatuhne a izolace se tak ze stěn nesype ani „nesesedává“). Znamená to ovšem odstranit původní fasádu, zaizolovat, a poté obložit zdi fasádou novou. Jde tedy o časově i finančně náročný projekt. Původní fasáda na našem domě je z více jak poloviny v dobrém stavu, a navíc se nám líbí. Rozhodli jsme se ji proto zachovat a časem jen opravit či vyměnit poškozené části. Další nevýhodou při izolaci zvenčí je fakt, že se musí hýbat s rámy oken. Na starých domech je okno prakticky v rovině s fasádou, přes fasádu přečnívá částečně jen okrasný rám či parapet okna. Po zaizolování zvenčí jsou tak okna buďto zapuštěná (což je opravdu nehezké – od pohledu to vypadá, jako by měl dům zapadlé oči), nebo je třeba celé rámy posunou směrem ven, což ale většinou znamená vyměnit rámy oken, protože ty původní nestačí na celou tloušťku stěny. Případně se mění okna úplně celá. Je to způsob izolace vhodný pro domy, které se stěhují, které jsou rozebrány na jednotlivé trámy a tudíž „oholené“ na trám, ve kterých je pak prostor pro posunutí čehokoliv. Naše staré okenní rámy nám ale nedovolily žádné posunutí a protože jsme je, jako vše ostatní, chtěli zachovat, museli jsme se vydat cestou izolace z vnitřní strany domu…

Z vnitřní strany se dá izolovat stejným způsobem jako zvenčí – postavit rám, který se vyplní foukanou izolací, a který se pak zaklopí např. překližkou či sádrokartonem, anebo pomocí dřevovláknitých desek, jako v našem případě. A protože stěny domu jsou křivé a po srovnání rámem by se velmi zmenšil prostor v místnostech, ale především proto, že ony rámy oken se zdobenými parapety nám nedovolily přidat na zdi víc jak pár centimetrů, nebylo moc na výběr… 

Na venkovní stěny jsme tak umístily dvě vrstvy dřevovláknitých desek, na vnitřní stěny pouze jednu vrstvu. Desky jsme se rozhodli dát i na vnitřní stěny hlavně proto, že se blížila zima, a bylo jasné, že sotva stihneme dokončit obytnou místnost a ložnici, a kvůli absenci vytápění bude promrzat celý dům, a tudíž potřebujeme odizolovat i ony dvě místnosti od zbytku domu. 

• 

• 

• 

Pak přišla dlouho očekávaná chvíle – pokládka podlah. 

• 

• 

• 

Samozřejmě naším snem byly masivní prkenné podlahy, ovšem ze zkušenosti z předchozího bydlení, kde naši psi z prkenných podlah udělali třísky, jasně vyplynulo, že u nás dřevo fungovat nebude. Našli jsme však laminát se zvýšenou odolností, který by měl naše psy vydržet, a který se nám vzhledově okamžitě zalíbil. Jde o podlahu značky Pergo (odstín Nordic Pine), která nabízí i kolekci podlah s tzv. nekonečným vzorem. Když si dáte tu práci a rozbalíte více balíků najednou, podle čísel na spodní straně každého panelu můžete najít pasující kusy, které po složení navazují vzorem (často naprosto dokonale) a vytváří iluzi jednoho dlouhého prkna. Podlaha je opravdu odolná – řádně jsme ji vyzkoušeli máčením odřezku ve vodě, mlácením kladivem, řezáním nožem apod. Má jemnou texturu, která (spolu s povedeným vzorem) vytváří iluzi opravdového dřeva a zároveň snižuje klouzavost povrchu. Též je třeba ocenit fakt, že se velmi dobře a snadno skládá do sebe… klik, klik… a je hotovo.

Mezitím Janne pokračoval v podkroví a kuchyni s rámem podlah.

• 

• 

My se vrhli na dočištění a natření krbu, a na strop v provizorní ložnici.

• 

• 

• 

Pak přišlo na řadu začištění stěn v ložnici. Na izolační desku se lepí speciální pevný papír, pinkopahvi, který je před umístěním na zeď potřeba navlhčit. Ten pak na stěně pomalu vysychá a současně se pořádně napne… No, dělali jsme to poprvé a některé části místnosti (zejména rohy) jsou fakt tragické.. 

Po delší době byl konečně funkční i krb (do té doby se dalo přitápět jen plechovými kamny v ložnici), což na konci listopadu už fakt přijde vhod….

• 

• 

A konečně…. výmalba zdí… a naše milovaná šedá. Odstín Hentomieli, což znamená něco jako „sentiment“….. a ne… nemůžu mít ani normální barvu na zeď 😂 Odstín jsme vybrali podle mini-vzorečku a nebylo jasné, co z toho vyleze. Ovšem…. splnil všechna očekávání i potřeby. Hledali jsme neutrální barvu – zvítězila šedá, která by byla dostatečně tmavá, aby kryla bordel způsobený psy, ale zároveň byla dostatečně světlá, aby z místností neudělala jeskyni. Hentomieli vše splňuje, a k tomu všemu je krásná a jiná za každého světla… ještě dneska, po 5 letech, se na ní moc ráda dívám 💟

• 

• 

Dál přišla na řadu podlaha v obytné místnosti.

• 

• 

A juchuu… skládání nábytku….. Ikea, jak jinak….. nebýt to skládačka, neměla bych z toho takovou radost, to dá rozum 💗

• 

• 

No a protože nás rámy oken a parapety netrápily dost, museli jsme odřezat kus jedné vrstvy izolace, aby se okrasné lišty oken daly zapustit a nepřesahovaly přes parapet 🙈
Dále… natírání stropu v obýváku (jedna vrstva zabrala na té ploše asi 5 hodin x 2 vrstvy). A papír na zeď! 

• 

• 

• 

Postel… opravdová postel….. což neznamenalo nic jiného, než první noc v domě.

• 

• 

Ale protože jsme do té doby mrzli v karavanu na dvoře, a psí kluci zůstávali mrznout v kůlně (ač s teplovzdušným fukarem), bylo třeba pokračovat… a to rychle.

• 

• 

• 

Roh, který jsme vybrali pro pelíšky našich kluků, jsme obložili palubkami, protože Orff s oblibou ležel na zádech a kopal u toho do zdí, a v původním domě udělal díru do omítek. Nechtělo se nám riskovat, že se prokope skrz izolaci někam do zdi 🙈

• 

• 

• 

• 

Ale samozřejmě bych nepřežila, kdyby obklad byl jen na jedné straně dveří, takže z důvodu alespoň nějaké symetrie jsme doobložili i část u krbu… což se nakonec ukázalo jako praktická ochrana stěny před poškozením dřevem na topení…

Pak už jen douklidit… a vpustit zvěř..

• 

• 

Do svátků jsme stihli ještě založit rám budoucí verandy… a udělat bordel ve zbytku domu.

• 

• 

A na 24. ve tři ráno, kdy jsem dopékala nějaké cukroví v našich litěných kamnech u krbu, Pepa nainstaloval vánoční zázrak….. splachovací záchod 💗 Muselo se k němu doskákat přes nedokončený rám podlahy, pod kterou jsem samozřejmě párkrát propadla (a nebudu lhát, chodit tam v noci byla teprve bojovka!), a zadek před umrznutím chránil jen fukar, ale už se nemuselo chodit ven, přes celý dvůr… prostě luxus!

• 

• 

• 

• 

• 

• 

A tak jsme prožili naše první svátky v Červeném Domě 💗 jen s málem… ale všichni spolu 💗💗