Aneb co je u nás nového…. aneb nic se neděje…. aneb sisustusinspiraatio (interiérová inspirace)…

Aneb končím s „Rekonstrukcí“ v názvu článků…

Jeden z důvodů je fakt, že bych to nerada dotáhla na „Rekonstrukci díl tisící devadesátý pátý“….

Druhý důvod….. no, …. ehm… není o čem psát.

Rekonstrukce nepokračuje. Ne, že by nebylo s čím pokračovat… to fakt ne. Ale není čas… asi. Nebo spíš není chuť a nálada. Chybí odhodlání, disciplína a vůbec všechno, co by nás nějakým způsobem donutilo zvednout zadek a něco dělat.

Je poměrně snadné psát zpětně o provedených pracích, když k nim člověk navíc má fotodokumentaci. Hlavně… těch informací je za ty roky tolik, že prostě je o čem psát.

Tedy bylo… V momentě, kdy se píše o rekonstrukci probíhající, musí v první řadě vůbec nějaká probíhat….

Jediné, co v současnosti probíhá u nás, je nějaké to nové povlečení, či jiný textil, a designové nádobí.

Mám pocit, že to k tomu nevyhnutelně směřuje prakticky od začátku. Rekonstrukce prostě jednou hotová bude (tedy doufám), a pak už celé bydlení bude o novém textilu, dekoracích či občasné nové barvě na stěnách.

Na druhou stranu, jestli k tématu Finska a života tady něco doopravdy patří, je to i produktový a interiérový design.

---

Jednou z nejvýraznějších a mezinárodně známých firem je Marimekko.

Nejde o žádný nudný design… právě naopak. Marimekko je vlajkovou lodí finské odvážnosti. Výrazné barvy a ještě výraznější vzory oblečení, interiérového textilu a nádobí….. totiž důvod, proč jsem až donedávna vlastnila je pár drobností.

Na barvy a výrazné vzory nemám nervy… vyvolávají u mě stavy úzkosti. Jeden z Marimekko vzorů přesto miluji už dlouhá léta – Unikko. Asi nejznámější květinový vzor téhle firmy, navržený už v roce 1964. Jeden z důkazů, že kvalitní materiály a vzory jsou opravdu nadčasové. Unikko je navíc vzor, který se v různých barevných variacích objevuje v každé nové kolekci firmy.

A protože i Marimekko podléhá trendům, kolekce z počátku roku nabídla Unikko v jemných přírodních odstínech…

Musím říct, že málokterý designový kus kupuji za plnou cenu. To je zase výhoda života „u zdroje“. Člověk narazí na spoustu akcí, výprodejových slev, či slev za nasbírané body, a speciální zákaznické výhody jednotlivých obchodů. Za nové povlečení Unikko, ze směsi lnu a bavlny, jsem ale velmi ráda dala plnou částku…. Lněný běhoun na kuchyňský stůl, z téže kolekce, i kulatý servírovací tác, na kterém pod hnědým květinovým vzorem prosvítá vzor překližky, jsem nicméně se slevou sehnala.

• 

• 

• 

• 

• 

Kromě toho, že zařizování a dekorování mě baví úplně stejně jako natírání čehokoliv olejovou barvou, s tím, že se snad někdy naučím to všechno i nějak kvalitně nafotit, jsem si až tady ve Finsku uvědomila, jak moc důležitý je hezký domov. A jak hrozně moc člověka ovlivní například špatně vybraná barva na zdech, či vzor na povlečení.

Pamatuji si na šílené barvy zdí, které jsem si kdysi sama vybírala a na zdi natřela… ať už v mém pokoji u rodičů, či později při začátcích soužití s Pepou. Co je na tom nejšílenější…. pro ty barvy nebyl sebemenší důvod. Jen jsem pokračovala v tom, v čem jsem žila celý dosavadní život, tak jako všichni ostatní. Prostě jsem vymalovala stěny barvou, protože se to tak dělá, protože stěny se malují barvou…

Ne, my Češi tohle až na výjimky prostě neumíme. Nemáme cítění pro barvy, světlo, ani materiály… Nemáme cítění pro design a kvalitní produkt. Pro většinu je design něco „drahého, za co nebudeme vyhazovat peníze, když to samé můžeme koupit levněji“… případně „stálo to strašně peněz, tak to musí zůstat ve vitrínce, aby se to neponičilo“.

Trvalo mi několik let života ve Finsku, několik let života mezi šedými stěnami, než jsem konečně pochopila, jakou moc mají barvy… a jakou moc má kvalitní krásný hrnek, když neleží ve skříni.

Možná je to i tím, že jsme dlouhé měsíce žili v karavanu a na dvoře, a i po přestěhování do domu v poměrně složitých podmínkách. Člověka to donutí zamyslet se nad konzumismem, nekvalitními materiály a věcmi obecně.

Ne, minimalista se ze mě (bohužel) nestal. Věcí vlastním ohromnou spoustu a určitě se to bude zhoršovat. Nicméně spolu s přehršlí barev mi už do domu nesmí ani nekvalitní šunty a plasty.

Ne, značka nemusí být zárukou kvality. Tak jako u všeho platí, že člověk musí investovat trochu času do hledání a zkoušení.

Co se týká finanční stránky, jsem důkazem toho, že si člověk může dovolit krásné (a drahé) věci s minimem financí. Už před lety, ještě před přestěhováním do Finska, jsem dávala dohromady peníze, které jsem dostala např. k narozeninám, Vánocům apod. Dohodla jsem se s rodinou, že místo několika drobnějších dárků ocením raději i jen pár korun poslaných na účet. Pár korun sem, pár tam… dohromady je to dost na pár kusů nádobí. Mám také seznam věcí, po kterých toužím (to je zase výhoda nadčasového designu, kdy se daný výrobek prodává třeba i desítky let)… Ze seznamu mi pořizuje dárky Pepa. Hrneček k narozeninám, utěrku k svátku, k Vánocům sadu skleniček…. za pár let má člověk celou výbavu, aniž by sám vydal jedinou korunu.

Zároveň se tím dokazuje, že design je dostupný i běžnému člověku, jen je třeba nad tím trochu přemýšlet. Finové sice vydělávají více peněz v porovnání s Čechy, ale mají zase vyšší životní náklady. Obecně se dá říct, že kupní síla Finů je srovnatelná s kupní silou Čechů. Je to tedy opravdu jen o mentalitě, o tom, jakým způsobem lidé žijí, a jakou váhu přikládají designu v běžném životě. Ve Finsku je design součástí života.

V Čechách, zdá se mi, lidé stále ještě neumí ocenit hodnotu designu. Jako by viděli jen věc a cenovku vedle ní. Většině chybí povědomí a především respekt ke všemu, co výslednému produktu předchází. Je to vize, talent, ale především dlouhé roky studií a práce sama na sobě, kterou umělec, designér či architekt projde. Za každým výrobkem stojí někdy opravdu dlouhý proces vymýšlení, zkoušení, hledání vhodných materiálů…. vše stojí čas a peníze. A když se konečně výsledný produkt dostane na trh, jeho cena odpovídá cestě, kterou prošel…. A pak se stane to, že obchodní domy a výrobci levného zboží okopírují onen výrobek, s drobnými změnami, aby se jejich výrobek právně nedal označit za kopii, a nechají ho masově vyrábět z nekvalitních materiálů, protože cena…. protože lidi zajímají hlavně peníze….

Proč platit hodně peněz za věc, když si stejnou mohu koupit jinde levněji, jen nemá nálepku „design“?

Třeba proto, že ta věc nikdy není stejná.

Proto, že tím oceníte práci a talent člověka, který za onou hezkou věcí stojí. Často jsou to i měsíce práce.

Proto, že výrobek od designéra má svůj vlastní příběh.

Proto, že podpoříte firmu, která je ochotna podporovat lidi s talentem a vytvářet krásné a kvalitní věci, místo aby, jako jiní, masově vyráběli šunty.

Protože kromě vzhledu je důležitá i kvalita….. tím spíš, pokud se Vám daná věc opravdu líbí. Alespoň já rozhodně chci, aby mi mé věci vydržely co nejdéle…

Protože výrobky z kvalitních materiálů znamenají menší spotřebu a tím pádem menší negativní vliv na přírodu.

Protože respekt.

Respekt ke krásným věcem a lidem, kteří krásné věci umí vytvořit. Věci, které pozitivně ovlivňují každý den mého života.

Někde jsem nedávno četla citát, jehož přesné znění ani autora si bohužel nepamatuji…. nicméně jeho sdělením byl fakt, že dobrý design je ten, který dokáže zaujmout…. ale skvělý design je takový, který člověk ani nepostřehne.

Jsou to ty drobné věci, které má Fin kolem sebe. Drobnosti, se kterými žije, aniž by nad nimi přemýšlel. Ale stačí vzít do ruky některou ze sklenic od firmy Iittala a dobře si ji prohlédnout…. Čistota a jednoduchost na první pohled…. krásný oku lahodící tvar na všechny další. Způsob, jakým kvalitní sklo odráží světlo, se nedá napodobit, stejně jako barva kvalitního porcelánu…. nemluvě o tom, že takový porcelán má skoro stejnou barvu bez ohledu na kolekci nebo dokonce výrobce. Takže zatímco v obchoďácích zakoupené nádobí člověku nedovolí ani kombinovat jednotlivé série toho samého obchodu, protože každá bílá série je jinak bílá, kvalitní porcelán je možné kombinovat i mezi různými značkami… Což ocení hlavně lidé, kteří jako já potřebují, aby vše se vším ladilo, bez ohledu na zvolenou kombinaci. Nádobí Iittala mi tak pasuje k hrnečkům Arabia, nádobí od Marimekka a dokonce i ke keramice firmy Pentik. Což ve výsledku znamená ušetřenou spoustu peněz, protože nemusím vlastnit kompletní sadu od každé série.

• 

• 

K tomu všemu je většina mého porcelánu vhodná i pro pečení v troubě… Hrnečky Marimekko, které mají vhodný tvar, používám například i pro pečení dezertů….

• 

• 

• 

Hrnečky s Mumínky od firmy Arabia, které máme 7 let, prošly testem v našem žití na dvoře, mytí v lavoru, i tři roky každodenního mytí v myčce… přesto jsou pořád jako nové. Občas nám i něco upadne…. ale obecně je třeba říct, že spousta našeho drahého nádobí přežije i pád z linky na zem, což se u levného nádobí nikdy nestalo….. Cena designového nádobí je tedy oprávněná. Tím spíš, že díky své nadčasovosti je finský design předávaný mezi generacemi. Je zvláštní a hezký pocit vidět nádobí po rodičích (nebo dokonce prarodičích), které finský hostitel vytáhne k servírování dezertu, a které i po těch letech vypadá stejně dobře, jako nádobí ze stejné kolekce, které jsem si sama nedávno koupila. Je to pro mě důkaz, že krásný a jednoduchý design nikdy nevyjde z módy, bez ohledu na dobu, aktuální vkus, či období života…

Určitě nechci tvrdit, že člověk kupující design je lepším člověkem. Tak to totiž není. Je spousta lidí, kteří kupují designové produkty jen proto, že na ně mají peníze, ale absolutně postrádají jakýkoliv vztah k produktům samotným.

A to je hlavní důvod a poslání tohoto textu…. Každý by se měl sám zamyslet, jak moc si vážíme a respektujeme sebe sama a práci, kterou odvádíme, a reflektovat onen respekt na druhé. Je důležité vážit si práce, kvalitních materiálů a výrobků, zbavit se potřeby mít všechno a ideálně zdarma, a kromě sebe myslet i na druhé a na prostředí, ve kterém žijeme.

Takový způsob myšlení se samozřejmě odráží i na interiéru celkově….. a víceméně jde o jednu ze základních myšlenek severského/skandinávského stylu, který stále stoupá v oblibě…

Bohužel… severský styl je především styl života a myšlení, což je to, co cizincům ve většině případů chybí. Vzniká pak představa o tom, že severský (ale především neutrální a nadčasový) interiér je nudný…

Neutrální interiér a kvalitní materiály jsou základem pro kreativitu a představivost. Pokud člověku představivost chybí, zůstává pak jen holý základ… Neutrální a nadčasový interiér tedy není nudný…. nudní jsou jen lidé a nekvalitní materiály.

Ale ať už člověk v interiéru použije jakékoliv barvy, jakýkoliv styl, design či ne… vždy je třeba respektovat dům, jeho styl a atmosféru. Protože i novostavba může mít atmosféru, pokud jí to dovolíte, stejně jako staré domy mají tu svou, o kterou ale velmi snadno přijdou, při sebemenším necitlivém zásahu jejich majitele…

Příjemné bydlení je soulad respektu k domu, jeho respektu k Vám, a barev a stylu, který respektuje, ale i reflektuje, Vás i Váš dům…

Láska k domu a láska ke krásným věcem, které člověku dělají radost i v obyčejných dnech, je vlastně láska k sobě sama…