Finské jezero, ostrov
Saarimökki

Ostrov

Dostávám docela dost dotazů, jak pokračuje projekt ostrov. Jste evidentně stejně nadšení jako my….

tedy… no…. nás už vlastně to nadšení trochu přešlo…

Že to nebude jednoduché, bylo jasno od chvíle, kdy nám makléř sdělil, že ostrov je součástí dědictví a majitelé nejsou schopni se pořádně dohodnout…..

Dalším zádrhelem byl fakt, že nechtěli k ostrovu prodat místo v loděnici, která je na pevnině přímo proti ostrovu.

No a od té doby se vždy nějaká věc vyřeší a hned nato se objeví další problém…

Svým způsobem není moc o čem psát, protože dohromady se ještě pořádně nic nevyřešilo, ale byli jsme se na ostrově párkrát podívat, takže jsem si řekla, že se podělím o nové fotky a popíši aktuální stav věcí, abyste byli v obraze, co a jak současně řešíme.

Koupě proběhla bez problémů, ale tedy bez místa pro loď. Makléř domluvil jednoho z kupců jiné části pozůstalosti (pozemek hned vedle loděnice, tedy naproti našemu ostrovu), že by bylo možno domluvit se na odkupu či pronájmu části jejich pozemku.

Když jsme se majitele (firmu) pokusili kontaktovat, dostali jsme odpověď typu, že tam plánují rozdělit pozemky a stavět (?!?!? Budeme mít proti ostrovu milion domů, či chat?! kdoví..), a že si tam máme loď někde hodit, že jim to nevadí. O prodeji ale nemůže být řeč.

Hmm… hodit loď… u břehu spousta kamenů, na břehu stromy… tam tak leda hodit nějakou mini pramičku či nafukovací člun… ale rozhodně tam „nehodíme“ naši Terhi… totiž Mařenu….

Loď

Bylo by nejjednodušší koupit nějakou malou loďku, s malým motorem… všude by se vešla, dala by se přenést… ale my prostě neděláme nic jednoduše… A chceme do ní vecpat vlkodava, a stavební materiál, a přeci nebudeme mít slabý motor a nějakou obyčejnou křusku…

Ne..

A tak máme Terhi 415 R, se 40 koňovým motorem. Terhi je finské ženské jméno, nicméně Pepa loď už po cestě od původního majitele stihl překřtít na Mařenu. Proč, to se mě neptejte… Loď má asi 270 kilo, takže představa, že ji vytáhneme někde z vody a hodíme na břeh, je fakt směšná.

Tenhle problém se nám ale nakonec podařilo vyřešit městskou loděnicí, ve které jsme zvládli ulovit jedno z posledních míst k pronájmu. Kdyby někoho zajímalo, roční pronájem na jezeře, které je evidentně prázdninovým a rybářským cílem, stojí 100 euro.

Děsila nás vzdálenost, protože k našemu ostrovu je to od onoho místa asi dva kilometry po vodě, ale ukázalo se, že s naším motorem je cesta otázkou jen pár minut.

Ale…. loď je samozřejmě starší, a má své neduhy…. jako pípání, které vydává.

Jde o alarm. Loď jich má víc, takže není úplně jasné, jaký to je… ale hlavně jak se ukázalo, elektriku na lodi dělal někdo, kdo by od kabelů měl stát minimálně kilometr daleko. Ale protože Pepa umí…. rozebral půl lodi, i rozvodů a našel špatné dráty i pojistku v motoru. Pojistku musíme koupit novou. Mařena tak zatím stále pípá.

Rozdělení pozemků

Jak už jsem psala, ostrov byl součástí dědictví, tedy součástí jednoho pozemku, který byl ovšem rozprodán zvlášť, a kupcům náleží povinnost zaplatit rozdělení.

S tím se počítalo…. Problém nastal v momentě, kdy nás kontaktoval katastrální úřad, že mapy, které mají v archivu, neodpovídají těm současným, a úředník tak dorazí na ostrov pozemek přeměřit.

Brali jsme to v klidu, to se přeci může stát…. ovšem klid nás přešel v momentě, kdy se inženýr po přeměření pozemku chytal za hlavu, kroutil hlavou a vůbec se tvářil hrozně nešťastně a nevěřícně.

Ostrov, který nám byl prodán jako pozemek o velikosti 1500 m2, má ve skutečnosti jen nějakých 470 m2. Ostrov jako takový, skutečně těch 1500 m2 má, ovšem těch 1000 m2 tvoří plocha, která byla původně pod hladinou vody, do doby, než hladina jezera byla regulována a snížena o 1 metr. Znamená to tedy, že oněch tisíc metrů je vlastnictvím majitelů jezera (podíl na vlastnictví má spousta lidí), majitelé ostrova tedy neměli právo vydávat ho za součást ostrova, a tudíž neměli právo nám onu část prodat. Sice nehrozí, že by na té ploše někdo něco postavil, ale jde o veřejnou plochu. Řešením je nechat si onu plochu řádně vyměřit, výměr samozřejmě zaplatit, a pozemek odkoupit.

Takže jestli budeme chtít onu část doopravdy vlastnit, zaplatíme za ni ještě jednou.

Kontaktovali jsem makléře a na situaci ho upozornili, dal nám jasně vědět, že můžeme odstoupit od smlouvy, ale nějaké finanční vyrovnání od oné rodiny čekat nemůžeme. Jsme samozřejmě v právu, jak nás upozornil i úředník z katastru, a můžeme se soudit… ale kdo o to stojí.

Sauna

Místo pro saunu jsme měli vybrané od začátku… ve výběžku ostrova, mezi vysokou travou, s výhledem na vodu…

Saunu jsme vybrali v zápětí… Moderní, krásnou, s velkými prosklenými plochami, abychom se mohli kochat výhledem na vodu, a s terasou pokračující až nad vodu….

Kontaktovali jsme stavební úřad. Přes internet. To se přihlásíte do systému, vyplníte online žádost, přiložíte fotky, a vedle toho ještě máte možnosti si psát zprávy s úřednicí, a řešit tak vše pěkně z domova.

Sauna prý ok, prý krásná. Saunu jsme objednali.

Vysněná sauna na břehu jezera
zdroj fotky newsauna.fi

Pak zpráva, že naše plánované umístění sauny nevyhovuje. V oblasti platí pár let zákon, že sauna musí být minimálně 15 m daleko od břehu. V našem případě by to znamenalo postavit saunu přímo doprostřed ostrova, a možná ani tam by to nebylo dost daleko. Bylo nám řečeno, že v našem případě ta vzdálenost samozřejmě bude tolerována menší, protože ostrov je příliš malý, ale že sauna nesmí stát na výběžku.

Naše tolik vysněná sauna se tedy nekoná.

Napsali jsme výrobci, že objednávku rušíme. Byli chápaví a zdálo se, že jim nás bylo líto… Nám je to líto obzvlášť.

Plánovali jsme postavit velkou saunu i s menším obytným prostorem, ve kterém bychom pak mohli žít, až budeme přestavovat chatu. Ta je opravdu malá, chtěli jsme přistavit alespoň ložnici. Ovšem, když plán na velkou saunu padl, změnily se i plány chaty. Řešením by bylo postavit novou stavbu, větší, a saunu postavit jako její součást.

Je to ovšem velký projekt, na který nemáme peníze ani čas (následující roky bychom se zase rádi věnovali našemu domu). Došlo tak na nejjednodušší možné řešení aktuálního stavu:

– Zútulnit chatu co nejlevnějším způsobem: komín ani krb rušit nebudeme, opraví se popraskaný komín, zbytek obstarají nějaké nátěry, a funkční, ale levný nový nábytek.

– Postavit malou saunu, nejlevnější, kterou můžeme koupit. Jak se ukázalo, je to nejmenší model od stejného výrobce jako sauna, kterou máme doma.

K jejímu umístění je navíc úřad shovívavější. Sešli jsme se na ostrově s úřednicí, a saunu smíme umístit na místo, které jsme vybrali. Paní byla moc milá: „Už jsem vám řekla NE tolikrát, že teď přeci musím říct ANO.“ Sauna tak, pokud to podloží dovolí, což zjistíme až při stavbě základů, bude stát na hranici ostrova a onoho výběžku. Přibližně 5,5 metru od vody. Tedy nejlepší možný kompromis.

Vlastně se nám ulevilo. Vysněná sauna by byla úžasná, ale šlo už o velký projekt, a vlastně nás hrozně děsila představa, jak vše budeme řešit a jak takové množství materiálu (a ta obří skla) budeme na ostrov stěhovat. Tím spíš, že velká stavba musí mít pořádné základy, což je projekt sám o sobě.


A tak jsme ztratili asi poslední ideály…. jediné štěstí je, že je na tom našem ostrově fakt krásně…

Print Friendly, PDF & Email

6 komentářů

Napsat komentář: Tereza Talvikki Metsola Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *