
…zvučelo temně tajný bol…
Byl pozdní večer, první máj…..
Přestože jsme v minulosti na prvního máje (protože svátek, tedy volný den) už byli na chatě, letos to nevyšlo… Počasí přeje, jaro přišlo nečekaně brzy a trasa z loděnice k ostrovu je letos průjezdná už od velikonoc, nicméně…. spousta jiné práce, a také loď, která od loňska problémově startuje a čeká ji tak oprava…
Popravdě, na chatu jezdíme čím dál méně, ale taková je zkrátka daň za posun v různých jiných započatých projektech.
A protože už se na chatu těšíme, hodím sem alespoň fotky z minulého léta…
Jelikož jsme předchozího roku ukončili sezónu předčasně, když jsme z rodinných důvodů ve spěchu zimovali a opouštěli Finsko, neměli jsme tušení, v jakém stavu chata po zimě bude. Tím spíš, že první návštěva se povedla až v druhé půlce června.
A protože chata se nachází 150 km (2 hodiny jízdy) od domu, a kromě psů (a především kvůli nim) s sebou taháme spoustu bagáže, vyrazil na chatu Pepa sám.
Jedna z krás finského léta je, že nemusíte chvátat, protože vždycky dorazíte za světla….
O pár dní později, na slunovrat, jsme na chatu vyrazili všichni. Tou dobou jsme zrovna vyštěrkovali plochu pro zeleninové záhony a plánovali jejich výrobu, nicméně sedět na slunovrat doma, když máme chatu u jezera, se zkrátka nedá.
V srpnu jsme se dostali na chatu jen na otočku s návštěvou a další společný pobyt se povedl až v září…
Poslední návštěvu uskutečnil Pepa opět sám, to když v půlce listopadu dojel chatu zazimovat a především vyzvednout loď… tou dobou už loděnice byla prakticky prázdná, a bylo třeba rozbít led, aby loď z vody vůbec dostal.
Letos asi bude situace obdobná, a na chatu se dostaneme až na slunovrat (totiž když vyjde počasí). Plánů a práce máme nad hlavu a válení se na chatě tím pádem není prioritou. Je to škoda, ale dokud je energie a motivace, je potřeba pohnout s prací. Válet se budeme jindy…

Kompost
Mohlo by se vám líbit

Rekonstrukce IV
3. 1. 2020
Deprese všedního dne…
10. 6. 2022
4 komentářů
Marie
Nádhera jako všechno co děláte, obdivuji mhr
Tereza Talvikki Metsola
Moc děkuji ❤️
Hana Koubová
To je takova nadhera. Nadchlo me to svetlo, tolik bych toho stihla, vzdy me plany ukonci zapad slunce 😆
Tereza Talvikki Metsola
Děkuji ❤️ To světlo je neskutečná věc… ale trochu nebezpečná. Když jsme začínali s rekonstrukcí domu, končili jsme pravidelně práci někdy kolem půlnoci, až když jsme únavou padali na hubu… jak je světlo, člověk prostě maká… Dlouhodobě je to ale způsob jak se odrovnat, takže jsme se naučili se hlídat. Jinak ale nádhera, už jen že se dá být venku dlouho do noci…. přes léto většinou zapomínáme, co je televize 😆