dřevěné záhony
Zahrada

Pěstební sezóna 2025

Jelikož se blíží začátek té letošní (a někdo jste už možná s přípravou začal), tady přehled té loňské…

S již založenou zeleninovou zahradou a plánovaným druhým skleníkem se podstatně zvětšilo množství rostlin, které bylo potřeba předpěstovat ze semínek.

Semínka klíčím v kuchyni, a už povyrostlé sazeničky přemisťujeme posledních pár let do kůlny.

Protože s plánovaným množstvím sazenic pracovní plocha u okna v kůlně není dostatečná, a také proto, že jsem chtěla ve věcech k pěstování udělat pořádek a vyřešit jejich uložení i mimo sezónu, vymyslela jsem variantu pěstování v policích.

Popravdě jsem nápad měla v hlavě už několik let, a stejně tak dlouho jsme měli nakoupené regály (IKEA IVAR), ale k jejich realizaci došlo teprve loni.

Důvodem byla nedokončená místnost, respektive chybějící rozvody elektřiny, jejichž absence bránila mimo jiné i uklizení věcí do úložného patra, a hromady krabic tak zabíraly místo upřostřed místnosti.

Regály jsme doplnili o LED pásky (spektrum vhodné k pěstování rostlin), a protože jsem jasně věděla, že i tak bude málo místa, vyhrabali jsme ze zásob starého odloženého nábytku jeden parádní stůl, doplněný o tyč IKEA HELGEÖ k zavěšení osvětlení.

Nad pracovní plochou existující závěsná světla jsme trochu zorganizovali (respektive kabely k nim vedoucí), a doplnili nástěnné lampy do rohů – (IKEA TERTIAL).

Jaro loni přišlo nečekaně brzy, a tak skleník, který běžně umývám začátkem května, prošel očistou už 2.4.

V rámci zbavení se překátrované zeminy a starého kompostu z místa stavby nového skleníku jsme vyměnily za nové i záhony v druhé části zahrady. Ty původní se už úplně rozpadly, mimo jiné proto, že jsme je před lety stavěli z už špatného dřeva.

Nové záhony jsme vyrobili stejným postupem jako ty v zeleninové zahradě. Jsou i stejně vysoké – říkali jsme si, ať jsou raději vyšší než ty staré rozpadlé, ať do toho psi nelezou….

No…. dokud nebyly plné hlíny, lezli do nich i tak…

Plánem záhonů bylo využití na rostliny, které rostou dlouho, potřebují hodně místa, a které by tím pádem v zeleninové zahradě zabíraly místo, jako např. chřest, který potřebuje roky než začne pořádně růst, cibule, mrkev, topinambur, a také vysoké odrůdy hrachu..

Za starým skleníkem a kolem ohniště jedeme „na divoko“. Mám kvetoucí plevel ráda, a milují ho i hmyzáci. Rok od roku je méně čmeláků i vosiček, tak si je musíme rozmazlovat.

Obzvlášť pestřenky jsou v zahradě poklad, protože mimo jiné žerou mšice…. A se mšicemi jsme loni měli neskutečný problém už od jara.

U nás se dají koupit berušky, takže volba boje s breberama byla jasná. Asi se jim u nás i líbilo, protože už v kůlně se nám rozmnožily a po rostlinách brzy lezly larvičky. Později ve skleníku jsem objevila podivné larvy, které ale evidentně nežraly rostlinu… ukázalo se, že jsou to právě larvičky pestřenek, které stejně jako ty beruščí žerou mšice.

Úroda se nevyvedla…. jaro sice přišlo brzy, ale měsíc letních veder zastavil růst, a následné množství deště dorazilo rostliny hnilobou. Co nezničilo počasí, to sežraly mšice a housenky.

Obecně byly nejlepší saláty a drobnokvětá brokolice (Burgundy), která postupně dorůstá a sklízeli jsme ji asi pětkrát, a přišli jsme o ní až na konci sezóny kvůli housenkám. Dobrý byl i hrách, lichořeřišnice, překvapila cibule, kterou jsem loni zkoušela ze semínek metodou Multisowing, tedy setí více semínek pohromadě. Stejnou metodu jsem na jaře zkusila na ředkvičky ve skleníku, které jsme doplnili o nově vyseté. Přestože sazeničky byly takové natažené chuděry, brzy dorostly, a předpěstování a přesazení jim evidentně nevadilo. Brambory také vyšly – pěstujeme je v nádobách, které je možné postavit kamkoliv, takže nezabírají místo v záhonech, a úroda je přitom srovnatelná.

Rajčat a paprik bylo pár, většina nestihla dozrát a uhnila. Lilek nebyl ani jeden, meloun jeden byl, ale chuťově byl hnusný, takže na něj letos kašlu. Dýně byly dvě, víc nic. Cukety jakžtakž, ale rozhodně se nekonal stav kdy bychom nevěděli, co s nimi. Fazole narostly, ale ve vedru jim opadaly všechny květy, takže skončily prakticky bez lusků.

Obecně je třeba říct, že jsme rádi, že na úrodně nejsme životně závislí, protože bychom fakt umřeli hlady.

Takže plán pro letošek je jasný – vysadit toho ještě víc, ať nám taky něco zbyde…


Print Friendly, PDF & Email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *